Dooráno

Nikdy není snadné přijmout a dál poslat zprávu o tom, že zemřel někdo, ke komu jste měli nějakým způsobem blízko. Jsou lidé, které nemusíte ani moc dobře znát osobně, a stejně můžete prohlásit, že jste s nimi něco prožili. Pokud vám někdy v rukou přistál HC/punkový zin Hluboká orba a začetli jste se do reportů z turné kapel, v nichž byl Filip aktivní (Mrtvá budoucnost a později See You in Hell), zažili jste mnohé a poznali kdejaký kout světa a zjistili, že pankáči jsou takřka všude a underground žije, i když zahrabaný v různých dírách pod zemí.

Filipovy reporty rozhodně nebyly stručné a nejvíc jsem na nich oceňoval, že se netočily jen kolem muziky, ale že si na místech, která navštívil, všímal dalších aktivit, které měly blízko k principům DIY, ať už šlo o squaty, infoshopy, sociální centra a různé subkulturní či komunitní projekty. Pro HC/punkovou scénu dělal takřka první poslední, od pořádání koncertů a turné, přes hraní v kapele až po vydávání nahrávek, Hluboké orby a přispívání do zinů přátel.

Punková subkultura v Česku v něm našla systematického dokumentaristu, o čemž svědčí nepřekonatelná kniha Kytary a řev aneb Co bylo za zdí. Ale jeho odchod je bez přehánění ztrátou celosvětovou.

Byl také aktivistou, který se pohyboval mezi nevládkami i anarchisty, ovšem bylo by velmi násilné snažit se ho někam zařadit. V tomto byl hodně svůj. Usmíval se, ale dokázal být i jízlivý a kritický, potěšit i naštvat.

Poslední rozloučení s Filipem proběhne v pátek 15. ledna 2016 v 16.15 v krematoriu na Jihlavské ulici 1 v Brně.

Odkazy:
Odešel ten, co oral hluboko. Kytary a řev dozněly. See You In Hell
Odpočívej v pokoji, Filipe
Píseň za toho, který nikdy nezradil a neuhnul: Filip Fuchs. RIP