Stručný report ze solidární demonstrace „Ruce pryč od ruských antifašistů!“, která se konala 14. února v Praze.
Anarchistická federace (AF) svolala ve spolupráci s Iniciativou Ne rasismu! (INR) na sobotu 14. února demonstraci, jejímž cílem bylo veřejně odsoudit pronásledování antifašistů a antifašistek represivními orgány ruského státu a vyjádřit jim solidaritu v jejich boji proti fašistickým bojůvkám v ulicích a fašizující mašinérii ve státní správě, počínaje vládcem Kremlu, ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podobná demonstrace se na stejném místě a za stejným účelem konala již před dvěma lety, 25. února 2013, a nedá se říci, že by se za tu dobu nějak situace v Rusku zlepšila. Naopak, stále více jsou oficiálními místy podporovány nacionalistické nálady, a nic na tom nemění ani fakt, že se v předchozích letech podařilo odsoudit některé z nejbrutálnějších neonacistických vrahů. Zavražděný antifašista Stanislav Markelov k tomu jednou napsal: „Neonacisti vyřvávají úplně stejná hesla jako mocní, jen jim v rámci své přirozené omezenosti uvěřili a snaží se je realizovat.“(viz celý text v publikaci Vlastenectví jako diagnóza – kauzy ruských neonacistů)
V Praze na náměstí Interbrigády se začali před druhou hodinou odpolední scházet první účastníci solidární demonstrace. Nakonec se jich tu shromáždilo asi 70. Zazněl proslov, který vyslovil solidaritu v Rusku vězněným antifašistům a citoval vyjádření některých z nich k jejich situaci. Poté se demonstranti s antifašistickými a černo-rudými prapory a transparenty „Svobodu ruským antifašistům a antifašistkám“ či „Touha po svobodě je silnější než represe“ vydali na pochod k pražskému Velvyslanectví Ruské federace v ČR. Během cesty bylo slyšet hesla jako „Alerta, alerta, antifašista“ či „Svobodu politickým vězňům“. Skandovaly se také slogany přímo v ruštině: „Антифашизм - не преступление“ (Antifašismus není zločin), „Мир - цветной, а не коричневый“ (Svět je barevný, ne hnědý), „Вместе против фашизма“ (Společně proti fašismu), „Чем сильнее ваши репрессии, тем сильнее наше сопротивление“ (Čím silnější je vaše represe, tím silnější je náš boj), „Солидарность не знает границ“ (Solidarita nezná hranic), „Нет фашизму всех мастей - от подворотен до властей“ (Stop všem druhům fašismu – od ulic až po vládu) a „Наше отечество - всё человечество“ (Naše vlast je celý svět). Vtipnou epizodou bylo slaboduché vulgární pokřikování jakéhosi ruského nacionalisty z okna jednoho domu.
Přibližně o půl čtvrté byl před ambasádou přečten další proslov. Ten stručně seznámil s kauzami Ilji Romanova, Alexeje Sutugy, Alexeje Gaskarova a Alexandra Kolčenka. Následovalo další skandování uvedených hesel. Poté byla akce ukončena. Represivní složky českého státu se tentokrát zdržely výtržností, ale neopomněly celou demonstraci pečlivě zdokumentovat. Pořadatelům ještě před začátkem „přátelsky“ sdělily, že nikdo nesmí na sobě mít odznak či nášivku s přeškrtnutým hákovým křížem, jelikož by to mohlo být vyhodnoceno jako propagace zakázaných symbolů. Názor na takové tvrzení, ať si udělá každý sám.
V neděli 15. února na solidární demonstraci nepřímo naváže koncert v klubu 007 Strahov pořádaný 161 Crew. Zahrají na něm známé moskevské antifašistické kapely Moscow Death Brigade a What We Feel, a to hned dvakrát – od 18:00 a od 20:15. Na místě bude mimo jiné dostupná výše zmíněná brožura Vlastenectví jako diagnóza.
První proslov:
Rusko je země, ve které jsou stále zřetelněji vidět první příznaky totalitního státu. Vláda se neštítí ničeho, když se pokouší udržet si kontrolu nad životy a smýšlením lidí: ani represí, ani věznění, zabíjení, omezování svobody pomocí předpisů, byrokracie a konzervativních zákonů. Těch pár lidí, kteří zvedli hlavy a řekli své slovo „proti“, sedí ve vězení nebo jsou mrtví, vystaveni represím nebo nuceni běhat jako veverka v kolečku kapitalismu a zapomínat, co znamená svoboda, protože vidí jen její přelud.
Dnešní demonstrace je věnována anarchistům a antifašistům, kteří řekli své „proti“.
Následující slova jsou úryvky z několika dopisů a rozhovorů vězněných anarchistů:
„Buďte zdrávi, kamarádi, spolubojovníci z hnutí. Obracím se právě na vás, ne na obyvatele žijící svým všedním životem. A proto chci o vězení říct: vy mladí, nebojte se vězení, jděte klidně do vězení, bojujte s kapitálem, bojujte s buržoazním státem, jděte do vězení a ničeho se nebojte, bude vám tam normálně,“ řekl po deseti letech vězení Ilja Romanov.
„Opravdu chci, aby se všichni političtí vězni co nejdříve dostali ven. Nejen proto, aby byli osvobozeni, ale proto, aby byli ve svobodné zemi. Chtěl bych, aby byl osvobozen prostor, ve kterém všichni žijeme, aby nebyl tak ponurý. Takové je moje přání. Aby nějaká obleva konečně nastala,“ prohlásil Alexej Gaskarov.
Nakonec ještě slova Alexeje Sutugy: „Dnes je solidarita důležitější než kdykoli předtím. Je před námi ještě dlouhý boj!“
Solidarita nezná hranic!
Druhý proslov:
Ilja Romanov
Anarchistovi Iljovi Romanovi na konci roku 2013 na ulici vybuchla v rukou podomácku vyrobená petarda. Ve výpovědi později řekl, že pyrotechniku chtěl vyzkoušet v opuštěném parku. Zranila ho na ruce, jejíž část mu později museli amputovat, a popálila v obličeji. Po nehodě ho zatkla policie, od té doby čeká ve vazbě na soud a čelí obvinění z pokusu o teroristický čin a skladování výbušných zařízení. Důkazem pro Iljův „terorismus“ mají být dva dokumenty z jeho počítače, které tam ale podle Ilji nastrčili policisté. Za posledních patnáct let byl na svobodě sotva dva roky.
Alexej Sutuga
V úterý 30. září 2014 byl v Moskvě odsouzen anarchista Alexej Sutuga ke třem letům a jednomu měsíci vězení za účast ve rvačce v kavárně Sbarro. Soud nebral ohled ani na zmatené svědectví „poškozených“ nácků, ani na jejich spolupráci s protiextremistickým centrem, ani na odmítnuté výpovědi části „poškozených“, ani na fakt, že jeden z nich obvinil Sutugu, že ho bil do hlavy kladivem, přestože mu lékaři ošetřili pouze drobné modřiny a oděrky.
Alexej Gaskarov
Alexej Gaskarov je jedním z odsouzených po masových protivládních protestech z roku 2012. V srpnu byl odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody za účast v masových nepokojích a násilí vůči policii. Gaskarov k rozsudku řekl: „Nejde o konkrétní případ z Bolotného náměstí, ale o to, že když něco děláš, budou tě vyšetřovat a soudit...“
Alexandr Kolčenko
Anarchista Alexandr Tundra Kolčenko byl uvězněn na Krymu v květnu 2014, kdy zatkli také známého ukrajinského režiséra Olega Sencova. Obvinili je z přípravy a spáchání „teroristických činů“: podle Federální bezpečnostní služby podpálili v dubnu budovu největší ruské organizace na Ukrajině Ruská komunita Krymu a kancelář ruské pravicové strany Jednotné Rusko (nikdo nebyl zraněn), dále prý připravovali výbuchy u památníku V. I. Lenina. Tito tzv. krymští teroristé prý jednali podle pokynů kyjevského Pravého sektoru, což zní v případě Alexandra Kolčenka, přesvědčeného anarchisty a antifašisty, obzvlášť hloupě. V současnosti se ruské úřady snaží vnutit Kolčenkovi ruské občanství, aby ho mohly odsoudit.