Anarchistická federace

A3: Kriminalizace chudoby

Jak se velká část politiků předvedla v kampani ke komunálním volbám? Bezobsažným tlacháním či příslibem represe vůči nejchudším. Stahujte, tiskněte, lepte říjnové číslo nástěnných novin A3!

Říjnové komunální volby, tedy hlavně kampaň politiků a partají, která jim předcházela, o nich vypovídají mnoho. Stačí se podívat na hesla, kterými se snaží získat voliče. Tato hesla lze rozdělit z velké části do dvou skupin: na prázdná a na vyháněcí.

Je až zarážející, kolik bezobsažnosti můžeme sledovat ve sloganech podbízejících se kandidátů. Možná by už stačilo jen vedle vlastní fotky dát výzvu: „Volte mě!“ A proč? Prostě PROTOŽE. „Volte mě, protože se na funkci hodím líp než ostatní.“ A kdo posoudí, že je onen politik lepší? Přece ten nejpovolanější člověk, který takovou věc může posoudit – tedy opět ten samý politik. Bezobsažnost nebo čirý cynismus? Vyhrává tedy opět hlavně ten, kdo má víc peněz, aby mohl zaplatit více a co největších billboardů. „Volte mě. A tady máte balónek a propisku.“

Druhá sorta předvolebních hesel slibovala někoho vyhnat: hitem letošních komunálních voleb jsou blíže nespecifikované živly, a zejména bezdomovci. Proč právě oni? A co dělají tak špatného, že je potřeba je vyhánět, zbavovat se jich, dát je z očí, eliminovat je?

Štvaní proti těm nejchudším je u mnoha politiků velice oblíbené a krásně to vykresluje jejich skutečnou fašizující povahu. Zvláště zarážející je to u asociálních politiků ze strany, která o sobě ve svém názvu tvrdí, že je demokratická a sociální. V předchozím období bylo u hnědnoucích politiků, kteří oficiálně nejsou řazeni mezi pravicové extremisty, i když s nimi sdílí určité postoje, populární brojit proti nepřizpůsobivým, což bylo ve skutečnosti jen jiné „korektní“ označení pro Romy. Ukázalo se ale, že problémy s tzv. nepřizpůsobivými mají jádro především v obrovském byznysu s chudobou, kterého se účastní místní podnikatelé (často nějakým způsobem navázaní na komunální politiky) či developeři, kteří operují napříč regiony a na které je komunální politika velmi často krátká. Je také evidentní, že obyvatelé chudinských ubytoven nejsou pouze Romové. Tady prostě rasistická iracionalita dříve či později naráží.

Chtějí-li politici najít někoho, kdo je na sociálním dně, nepředstavuje žádnou příležitost pro byznys a je natolik odpudivý, aby jím „slušní voliči“ opovrhovali, sáhnou po bezdomovcích. Bezdomovci se dají snadno šikanovat a nestává se, že by se bránili či podávali stížnosti (rádobysociálně rádobydemokratický ministr vnitra chce stížnost na policisty ještě zpoplatnit, takže možnosti šikany nejchudších se jeví jako neomezené). A co víc, bezdomovci nejsou použitelní ani jako voliči, takže je vůči nim ze strany politiků dovoleno takřka vše.

Pro kapitalistický systém a jeho politickou reprezentaci je charakteristické, že před veřejností zaměňují příčinu a následek. Snaží se nám namluvit, že problémem je přítomnost bezdomovců v ulicích, a proto je potřeba odklidit je z očí. Skutečnost je ale taková, že kapitalismus a převládající neoliberální ideologie jsou samy příčinou problému. Škrtání výdajů na sociální zabezpečení, chybějící sociální bydlení, nezaměstnanost atp. zapříčiňují, že se na ulici dostává čím dál více lidí, kteří přišli o práci, nezvládli problémy v rodině, mají psychické problémy či se potýkají s alkoholismem nebo jiným druhem závislosti. I když se nám současní ideologové snaží namluvit, že za své problémy si může každý sám, pravdou je, že bezdomovectví je produktem nastavení společenského systému a hodnot. Tam, kde byla solidarita nahrazena konkurencí, vzájemná pomoc sobectvím a společenství shlukem vzájemně izolovaných individuí; tam, v neoliberálním ráji, jsou prostě bezdomovci produkováni ve velkém. Co by to ale bylo za ráj, kdybychom měli mít denně na očích ty, kteří nám z něj kazí dojem již svou pouhou existencí? Proto je potřeba obnovit zdání úspěchu, i když, nebo právě proto, že se stále více lidí dostává do spirály tzv. pracující chudoby – mají jedno či dvě nestálá zaměstnání, dřou od nevidím do nevidím, ale stejně jim to stačí jen na pokrytí těch nejzákladnějších potřeb a nákup v diskontním supermarketu. A právě takovým lidem bezdomovci svou existencí ukazují, jak mohou velmi lehce skončit (stačí, aby přišla nemoc, vyhazov apod.) Těm, kteří si dopřávají luxus pracovní smlouvy na dobu neurčitou s poměrně slušnou mzdou, pak bezdomovci kazí estetický dojem z vlastního (často zdánlivě) úspěšného života.

Bezdomovci jsou snadný terč a letošní komunální volby to prokázaly v plné šíři. A že to místní politici myslí vážně, dokazují i jejich podřízení. Tak například velitel plzeňských strážníků v médiích vyzývá veřejnost, aby bezdomovcům dávala aktivně najevo, že si je ve městě nepřeje.

Nenávist proti chudým není řešení. Vykopejme raději politiky a všechny ty, kteří chudobu produkují či s ní kšeftují.

A3 (říjen 2014) ke stažení ZDE.
Stahujte, tiskněte, lepte!

Vyženeme!
Verze pro tisk 7.10.2014 A3
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme