Prvomájový proslov ČSAF
Znění proslovu Československé anarchistické federace, který jste mohli slyšet při letošním tradičním prvomájovém setkání anarchistů.
Vážení účastníci a účastnice tradičního prvomájového shromáždění.
Sešli jsme se zde, abychom si připomněli boj našich předchůdců a předchůdkyň. Nejen za práva a svobody, která nyní máme, ale i za práva a svobody, o které stále bojujeme. Jestliže nechceme přijít o vše, co již bylo vybojováno, nesmíme podlehnout tlaku, který na nás politické a ekonomické elity vyvíjí. Jen si vzpomeňme na zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu, nebo zavádění školného či zpoplatňování lékařské péče! Pokud se nebudeme bránit, bude naše svoboda oklešťována!
Dnes, prvního máje, chceme my, členové a členky Československé Anarchistické federace upozornit na jeden z projevů kapitalismu. Na jev, který nyní pociťují lidé na celém světě - na světovou ekonomickou krizi. Nehodláme letos připomínat, kdo všechno tento svátek zneužívá pro svou politickou propagandu. Letos se chceme zaměřit na podstatu kapitalismu. Na jeho pokřivenou logiku a na jevy, které z něho plynou.
Jak může ještě dnes někdo věřit systému, který při snaze o sebezáchranu zcela popře veškeré základy své ideologie? Nebo snad není zestátňování bank a podniků politika, kterou propagandisté současných pořádků vždy odsuzovali? Vládnoucí a ekonomické elity tak ukázaly, že je jim při okrádání pracujících naprosto lhostejné, zda to udělají skrze stát, přímo na pracovišti či takzvanou „politikou utahování opasků“.
Jak může ještě dnes někdo věřit systému, který všem slibuje blahobyt a prosperitu, zatímco
25 000 lidí denně na mnoha místech světa umírá v důsledku hladomoru, válek o zisk či ekologických katastrof? Konkrétně v Česku - kde se krize podle politiků projevila jen lehce
- přišlo o práci bezmála půl milionu lidí a toto číslo stále roste.
Jak může ještě dnes někdo věřit systému, který se ohání právním řádem a rovnými příležitostmi, když světoví finančníci, kteří způsobili krizi dále vykonávají svou činnost, která negativně ovlivňuje životy neprivilegovaných vrstev?
Elity jsou zkrátka přesvědčeny, že pracující a další neprivilegovaní se nebudou bránit a nenajdou odhodlání na zpochybnění současného stavu. Velice se však mýlí. Odpor proti kapitalismu propukl na mnoha místech ve světě. V mnoha případech pracující ukázali, že společně dokážou prosadit své požadavky.
Do boje vyšli i pracující v Čechách. Ve sklárnách zaměstnavatel ukončil kvůli nízké ziskovosti výrobu. Následovaly hlasité demonstrace před úřadem vlády, jejichž výsledkem byla rozpačitá finanční půjčka. Jak ale dál? Stačí se podívat, jak se v takových situacích zachovali pracující jinde ve světě.
V Irsku vyšlo do ulic 120 000 pracujících a stovky propuštěných zaměstnanců se pustilo do okupace svých pracovišť. V Anglii obsadili dělníci za účelem samosprávy tři automobilky. Ve Francii si pracující továrny na elektroniku nebrali servítky, zamkli svého šéfa do kanceláře a vyjednali si lepší pracovní podmínky. Na Ukrajině obsadilo 300 dělníků strojírenský závod. Divoké stávky a demonstrace, které znamenaly vítězství pro pracující vypukly například i v Lotyšsku či na ostrovech v Karibiku.
Vezměme si z těchto příkladů inspiraci! Lidé již mají plné zuby šéfů a politiků a sami se začínají organizovat podle anarchistických zásad, aniž by si to vůbec uvědomovali. Nebojme se sdružovat mezi pracujícími, nezaměstnanými i studentstvem a zpochybňujme autority svých šéfů a politických elit!
V Argentině se před devíti lety zhroutila ekonomika pod diktátem Mezinárodního měnového fondu. Od té doby tam funguje více než 150 samosprávných továren a lidé částečně získávají kontrolu nad vlastními životy. Nenechme si namluvit, že se bez šéfů a politiků neobejdeme a že krizi musíme zaplatit z vlastních kapes! Nenechme si namluvit, že chodit k volbám je naše povinnost! Jsou to naše životy a my máme právo je žít svobodně!
Za svobodnou práci! Za společnost bez útlaku a vykořisťování!
Za Československou anarchistickou federaci vám děkuji za pozornost.