Důstojný protest DIY kultury proti represím

V sobotu 24. září 2005 se na pražském Strahově sešlo zhruba dva tisíce mladých lidí, aby už poněkolikáté ukázali kreativní potenciál freetekno subkultury. Nešlo o jednu z akcí přiživujících se na módní vlně, ale o pokračování několikaleté tradice karnevalů v duchu Do It Yourself, i když byla pochopitelně (vkusně a uměřeně) spojena s politickým protestem proti represím vůči freetekno kultuře. A tak jako na minulých akcích, i na této byli přítomni anarchisté. Uveřejňujeme stručné shrnutí akce i text letáku, který zde šířili.

Oficiálním startem akce byla druhá hodina, kdy se začali na plácku na pražském Strahově scházet účastníci a účastnice. Místo se zaplnilo několika tisíci lidí, z nichž mnozí byli ve velmi nápaditých maskách – zaujala zejména skupina husitů a také několik policejních těžkooděnců, ale převleků bylo mnohem víc. Řada systémů, spousta bavících se lidí... a v podvečer skutečně triumfální pochod Prahou, dlouhý, veselý a různorodý. Prošel přes Pohořelec, Klárov, Náměstí republiky a došel až na Štvanici. I přesto, že policie na Holešovicích zahájila učiněné manévry a začala urychleně (s houkačkami apod.) přesouvat své síly dislokované u stadionu Sparty, k žádným střetům pokud víme nedošlo.

Jednalo se o opravdový DIY karneval, bez projevů a proklamací, a tak jsme tentokrát zůstali ušetřeni řečí o daňových poplatnících, kterým bijí děti nebo o tom, že policie je zlá, protože je „komunistická“. Namísto vypůjčených frází protestovala freetekno subkultura tím, čím skutečně je – svou svobodností a tvořivostí, zábavností a nadšením pro principy DIY. Myslím, že to byl mnohem lepší způsob protestu – i když by to možná někteří účastníci a účastnice protestem ani nenazvali, atmosféra protestu a odporu proti establišmentu, který svobodnou kulturu potlačuje, byla celkem jasně cítit ve vzduchu.

Na akci nebyli ani různí političtí příživníci na DIY kultuře, tak velká porce svobodné tvořivosti by je asi zabila :-) Lidé, kteří se snaží teknařům vysvětlit, že za jejich problémy může „komunismus“ (jako kdyby tu v minulých letech nějaký komunismus byl a jako kdyby tuto svobodnou kulturu nepotlačovaly i západní pravicové "demokracie") se patrně připravovali na své středeční koncerty k výročí sv. Václava „patrona České země“. A česká levice? Mladí soudruzi a mladé soudružky z Reva se nejspíše ideově zocelovali nebo se snažili už konečně napsat odpověď na anarchistickou polemiku, kterou slibují již déle než měsíc. Sociální demokrati, komunisté a zelení se zase rvali o moc. Zjevně pro ně bylo důležitější než úroveň svobody a osud nezávislé kultury, jestli převálcuje Bursík Beránka, Filip Grebeníčka a Paroubek Grosse. Budiž jim to přáno (aspoň do doby, kdy přestane moc lidí nad lidmi existovat, tito pánové přijdou o smysl svých životů a jejich nastalé duševní prázdno bude představovat vážný problém pro několik psychoterapeutů). Myslím, že na akci nikdo z nich nikomu nechyběl...

Text letáku ČSAF, rozdávaného na akci:

JE TO POLITIKA...
ALE NE TA JEJICH!


Když policie rozprášila Czechtek, rázem si na svobodnou teknokulturu vzpomněli politici snad ze všech partají a svou polívčičku si přihrála také spousta komerčních hvězdiček. Bylo by jistě namístě si odplivnout a říct, že s politikou nemáme nic společného. Věc je ale složitější...

To, že do lidí, kteří se chtějí bavit, mlátí policie, je politika. Ale neděje se to proto, že bychom žili v nějakém „policejním státě“, nebo proto, že by naše policie byla „komunistická“ nebo představovala gestapo. Policie je prostě policie. Tedy nástroj těch, kteří jsou zrovna u moci, určený k tomu, tuto moc chránit – a proto bude vždycky bránit moc a majetek a stavět se proti těm, kdo chtějí prožívat svět jinak, než jak by jim tato moc ráda diktovala z televize a novin, nebo rovnou z kazatelen. Nemysleme si, že se problém vyřeší volbou nových politiků – z principu to není možné. Dokud bude freetekno zůstávat svobodnou kulturou, dokud se nenechá zkomercionalizovat nebo zahnat jako atrakce do nějakého výběhu či na vojenské letiště, pak bude vždycky trnem v oku jakékoli vládě.

Nejde tedy o to, dělat letos pěšáky Topolánkovi v jeho boji proti Paroubkovi a napřesrok zase sociálním demokratům proti ODS. Smysl má bránit svou kulturu proti komukoli, kdo ji potlačuje. Smysl má protestovat proti policejnímu násilí. Smysl má dělat dál, bez ohledu na politiky, takovou aktivitu, která kašle na jejich „posvátné soukromé vlastnictví“ a rozdělení Země na částečky, které někomu „patří“.

Politici se tváří, jakoby „normální“ mělo být, že budeme všichni sledovat jejich stupidní konzumní zábavu, nebo že budeme platit horentní vstupné a ještě se necháme obtěžovat ochrankami na komerčních festivalech, že se proti nim nebudeme bouřit, že si nebudeme dělat svoje věci po svém. Chtějí naše životy zcela podřídit, zbavit je jakékoli radosti, kterou jim dáváme my sami, a změnit nás v tupé loutky. My ale nechceme žít naše vlastní životy podle jejich představ o tom, co je „normální“. Normální totiž není nechat sebou manipulovat, normální a správné je vzepřít se této manipulaci.

Politici chtějí, abychom své akce předjednávali s policajty a před každou party nosili na úřady nejrůznější povolení, potvrzení a stanovisek divže ne v nůších. Chtějí naši činnost zbavit většiny její tvořivosti a dobrodružství. Jenže, jak napsali už Anonymní antiautoritáři v osmdesátých letech minulého století: Společnost, která odstraní všechna dobrodružství, udělá jediné skutečné dobrodružství ze svého odstraňování.