Tradiční anarchistický knižní veletrh probíhající každoročně v Praze bývá obdobím, kdy se nejrůznější antiautoritářské kolektivy prezentují svými novými publikacemi. Vybíráme pár zajímavých kousků, které by ve vaší knihovničce neměly chybět.
Mostecká a Pražská solidární síť se ukázaly jako účinná cesta, jak čelit šikaně šéfů a bez nutnosti doprošovat se odborářské byrokracie čelit nespravedlnosti na pracovišti. Kolektiv Solis, zocelený řadou úspěšných kolektivních akcí, nabízí překlad brožury od skupiny Gods&Radicals Solidární sítě, která vysvětluje základní principy solidárních sítí a radí, jak založit tu svou. Myslíme si, že podobná literatura tady chyběla. Soudruzi ze slovenské Priame akcie sice v minulosti vydali několik brožur shrnující některé úspěšné třídní boje, text Solisu naopak radí, jak konkrétně postupovat. V úvodu brožury je nejdříve stručně nastíněno, čím solidární sítě jsou, a čím nejsou (tato kapitola je obzvláště důležitá pro ty, kteří mohou v principech solidární sítě hledat právní pomoc či sdílenou identitu) a následně jsou vysvětleny základní principy, na kterých solidární sítě stojí. V souvislosti s migrační krizí je zde také zmíněn docela aktuální rozpor mezi privilegii bílé majority a osekanými právy migrantů a migrantek, pro které (jak jsme mohli pozorovat třeba v ČR) funguje jakýsi provizorní režim lidských práv. Velmi důležité vzhledem k rostoucímu počtu hoaxů, které naopak tvrdí, že „barevní“ stojí nad zákonem, ovládají policii a soudy apod. Zajímavou informací je také fakt, že solidární sítě nemusí sloužit pouze k boji za důstojnost na pracovišti – mohou sloužit třeba i k ochraně, sdílení dovedností či emocionální podpoře.
Další skvělým čtením je brožura Popel z Fénixe, za kterou stojí kolektiv Antifenix podporující anarchistické politické vězně. I přes nejednoznačnost našeho úspěchu (vyhráli jsme Fénix 1, ale stát se pouští do nového kola šikany ve Fénixu 2) vyznívá brožura velmi optimisticky, a to ze zřejmých důvodů. Politické procesy proti anarchistům a anarchistkám ukázaly, že jsme jako hnutí schopné policejní represi čelit, a to poměrně účinně. Důvody vyjmenované v textu jsou neoddiskutovatelné – přestože stát vynakládá desetitisíce korun na prolomení zašifrovaných disků či riseupových e-mailů, podle policejních protokolů se fízlové zatím nesetkali s úspěchem. Ostatně i snaha vyprovokovat trestnou činnost nasazením policistů-provokatérů vedlo velmi záhy k jejich odhalení a plánovaný útok na vlak tak zůstal pouze v jejich hlavách. Fénix tedy ukázal, že hnutí umí dbát na bezpečnostní kulturu, zároveň i odhalil, že fízlování, odposlechy i výslechy byly víceméně k ničemu, protože navzdory velkému mediálnímu očekávání žádné protistátní teroristické spiknutí neodhalily.
Řadu nových publikací vydala i Anarchistická federace, zajímavým čtivem může být překlad knihy Petera Gelderloose Anarchie funguje. Ačkoli AF vydala již před lety překladovou brožuru Anarchismus v praxi, kde popisuje nejznámější historické příklady anarchistických společností či experimentů (Ruská revoluce, Francie 1968, rudá léta v Itálii apod.) a anarchii v praxi bylo kdysi dokonce věnováno i jedno z čísel Existence, Gelderloos je zřejmě prvním počinem tohoto druhu v knižní podobě. Může tak sloužit zejména jako argumentační munice v debatách typu „ta vaše anarchie přece fungovat nikdy nemůže“.