Iniciativa Ne!musíš to vydržet z pražské DAMU chce změnit ovzduší šikany, ponižování a obtěžování. Na problém upozornila performance před školou v Karlově ulici.
„Šikana, úzkost, rozklad, útlak, strach.“ Těmito slovy v úterý večer začala performance před dveřmi pražské DAMU. Zástupkyně studentské iniciativy tři čtvrtě hodiny předčítala dopisy, které se k iniciativě Ne!musíš to vydržet dostaly od studentů dotazovaných na zkušenost se vzděláváním na DAMU. „Vzniklo to z naší osobní zkušenosti. Podobné historky, jaké jsou popsané ve výpovědích, člověk během studia slýchá při konverzacích často. Napadlo nás, že mezi nimi může existovat spojitost, že jde o vzorec, který se opakuje,“ vysvětluje jedna ze zástupkyň iniciativy, která spolupracuje také se studenty a studentkami brněnské JAMU. Rozhodli se proto mezi spolustudujícími šířit dotazník. „Nešlo o plošný výzkum, ale o zájem o téma a jeho divadelní zpracování. Ptali jsme se dlouho sami sebe, proč se o těchto věcech bavíme jen potají a nikdo je neřeší.“
Mnozí studenti a studentky už si na konkrétní osoby a jejich jednání stěžovali, vždy však slyšeli pouze: „On nebo ona už je takový, to k divadlu patří“ a tak dále.
Výpovědi studentek a studentů, včetně těch zahraničních, mluví o ponižování a obtěžování různého druhu. Poslechnout si je můžete na videu, které je zakončeno společným prohlášením členů iniciativy upozorňujících mimo jiné na vstřícné vyjádření děkana DAMU Karla Františka Tománka. Ten považuje téma za závažné. „Na nejbližším zasedání Akademického senátu DAMU představím návrh konkrétního opatření, pro které budu žádat podporu,“ píše Tománek, který prý podporuje „myšlenku široké diskuse vedoucí k ustavení institutu ombudsmana či etického mediátora“.
Podle iniciativy se ozývají jak další studentky a studenti, tak představitelé akademie. „V tuto chvíli to vypadá, že by mohlo dojít k otevřenému a transparentnímu dialogu, o který stojíme,“ komentuje situaci zástupkyně iniciativy, která se chce věnovat návrhu systémového řešení i pomoci studentkám a studentům s konkrétními problémy. „Nechceme, aby se nějaký jedinec stal hromosvodem a pak téma zapadlo. Jde nám o celkovou změnu, i když může ve výsledku vést k změnám na postech některých pedagogů. Uvědomujeme si také, že teď může dojít k odhalení různých závažných činů.“
Iniciativa dále uvádí, že téma, kterému se věnuje, je dlouhodobým, bagatelizovaným problémem, jejž se mladí divadelníci rozhodli řešit v návaznosti na jiné kauzy z prostředí českých uměleckých škol zveřejněné v poslední době. „Mnozí studenti a studentky už si na konkrétní osoby a jejich jednání stěžovali, vždy však slyšeli pouze: ‚On nebo ona už je takový, to k divadlu patří‘ a tak dále. Bylo jim vždy řečeno, že to musí vydržet. My si však myslíme, že to vydržet nemusí. Věříme také, že jde o komplexní, strukturální, celospolečenský problém.“