Hrstka nejbohatších lidí ničí planetu a doplácejí na to lidé v nejchudších oblastech

Pokud neučiníme potřebná opatření, nejbohatší desetina populace dovede svět za deset let na pokraj klimatické katastrofy, vyplývá ze zprávy organizace Oxfam.

Nejbohatší procento světové populace je zodpovědné za více než dvojnásobné množství emisí vypouštěných do ovzduší než celá chudší polovina lidstva. Data pocházející z let 1990–2015 přinesla je ve svém výzkumu nezisková organizace Oxfam. Emise za čtvrtstoletí vzrostly o šedesát procent.

Organizace tak upozornila na to, že pár nejbohatších lidí vyčerpává kapacitu takzvaného uhlíkového rozpočtu (množství uhlíkových emisí, které vědci určili jako hraniční pro to, aby ohřívání planety nepřesáhlo úroveň 1,5 °C). Na hodnotě 1,5 ° C se dohodly vlády mnoha zemí světa v roce 2015 v rámci takzvané Pařížské klimatické dohody. Pokud by globální oteplení překročilo tento stupeň, došlo by k vážnému poškození ekosystémů na celém světě.

Podle pondělní zprávy by se celé planeta mohla na tuto hranici během následující dekády dostat už jen v důsledku emisím vypouštěným nejbohatší desetinou světové populace, i kdyby všichni ostatní okamžitě snížili své emise na nulu. Organizace přitom upozorňuje, že v době, kdy se svět snaží přecházet na energii z obnovitelných zdrojů a omezovat spalovací pohony, by dávalo mnohem větší smysl, kdyby omezené množství emisí, které si můžeme dovolit, bylo vypuštěno za účelem zlepšení životní úrovně nejchudších lidí. Také upozorňuje na paradox, že mnoho živelných katastrof spojovaných právě se změnou klimatu, například smrtící cyklony v Indii a Bangladéši nebo přemnožená sarančata ničící úrodu v Africe, se letos nastalo právě v nejchudších oblastech světa.

Tim Gore, ředitel advokačních kampaní a výzkumu v organizaci Oxfam, připomněl v rozhovoru pro deník Guardian, že jednou z lidských činností, jež přispívají k vypouštění emisí nejvíce, je doprava. Řešení tedy vidí ve zvýšení daní pro lidi, jejichž aktivity jsou spojeny s nadměrnými emisemi, například pro ty, kteří hodně létají. „Nejde o lidi, kteří letí jednou za rok s rodinou na dovolenou, ale o ty, kdo létají dálkovými lety každý měsíc, jde o opravdu malou skupinu lidí,“ vysvětlil Gore. Takto vybrané peníze by se podle něho pak mohly použít na podporu nízkoemisních řešení a na zlepšení života lidí v chudých částech světa.