V rámci mezinárodního týdne solidarity s anarchistickými vězni přinášíme překlad mezinárodní výzvy anarchistickému hnutí k podpoře vězeňské stávky ve Spojených státech.

Dne 9. září (v den 45. výročí vzpoury ve věznici v Attice [1]) začnou vězni napříč Spojenými státy stávku proti vězeňskému otroctví. Ve zkratce, vězni odmítnou pracovat – odmítnou udržovat věznice v chodu svou vlastní prací. Budou stávkovat nejen kvůli lepším podmínkám, ale také proti otrocké práci pro soukromé vlastníky. I když totiž třináctý dodatek Ústavy USA [2] zakazuje otroctví, nadále umožňuje, aby vězni pracovali zdarma nebo za téměř nulovou mzdu. Vězni současný systém vidí mj. právě jako pokračování ostudné americké historie otroctví – v rámci tohoto systému totiž ročně produkují miliardy dolarů pro velké korporace z klíčových odvětví, jako je těžba fosilních paliv, rychlé občerstvení, bankovnictví nebo vojenský průmysl.

Poté co byl v 19. století schválen třináctý dodatek, řada bývalých otroků byla rychle zatčena za drobné přečiny a rychle se tak vrátila do pozice, ze které měla být teoreticky osvobozena. O více než století později stát využil tzv. válku s drogami [3] k vyřešení rostoucí nezaměstnanosti způsobené změnami v ekonomice, stejně jako k potlačení hrozby povstání deklasovaných Afroameričanů v 60. a 70. letech – do vězení zavíral stále více a více lidí. Ve stejné době si stát i korporace začaly uvědomovat, že by mohly využít vězeňskou práci jako zdroj masivních příjmů.

Z těchto důvodů je v současnosti přibližně jeden ze sta dospělých Američanů za mřížemi a celá řada dalších lidí je pod dohledem, v podmínce, domácím vězení či detenčních centrech. Většinu vězňů tvoří Afroameričané, příslušníci původních národů, lidé z Latinské Ameriky a bílý proletariát. Lidé s jinou než bílou barvou kůže tvoří přitom v relativním poměru o mnoho vyšší podíl než jejich bílí spoluvězni. Smutným faktem je, že v současnosti je ve vězeňsko-průmyslovém systému [4] zadržováno víc Afroameričanů, než kolik jich bylo drženo v 60. letech 19. století v otroctví. Toto jsou podmínky, ve kterých se věznění rebelové rozhodli ke stávce.

Je důležité zmínit, že akce 9. září jsou svolány širokou škálou skupin, v níž hrají zásadní roli organizace jako Free Alabama Movement (FAM), zdola organizovaná vězeňská skupina, která se rozšířila napříč USA. V organizování těchto akcí sehráli stěžejní roli i anarchisté, stejně jako v aktivitách, jako jsou hladovky, stávky a vězeňské vzpoury a nepokoje, které propukly např. v holmanské věznici [5]. Podpora přišla také od dalších organizací, jako je Anarchistický černý kříž (ABC) či Incarcerated Workers Organizing Committee (Výbor pro organizování uvězněných pracujících – IWOC) – sekce anarchosyndikalistické IWW, která má po celých Spojených státech kolem tisíce členů ve vězení. Aby stávce pomohli, anarchisté provedli i různé organizační a doplňkové akce – několik konferencí a řadu demonstrací, věšení transparentů či graffiti kampaní.

V tuto chvíli nicméně potřebujeme i pomoc mezinárodního anarchistického hnutí. Žádáme o podporu kamarády z celého světa. Všechny skupiny, federace, odbory, sítě, buňky i jednotlivce tímto oslovujeme, aby zvážili své možnosti a případně uspořádali akci vztahující se k těmto událostem a šířili informace o probíhající stávce. Základní možnosti pomoci jsou následující:

1) zorganizujte demonstraci u americké ambasády, vojenské základny či jiné vládní budovy

2) proveďte hlukovou demonstraci poblíž místní věznice či detenčního centra

3) zorganizujte akci, která bude poukazovat na propojení velkých korporací s otrockou prací v amerických věznicích. Celosvětové cíle zahrnují společnost McDonald’s, řetězec Starbucks, korporaci British Petroleum, American Airlines, společnosti Microsoft, Nintendo, Honda a další.

4) vyvěšujte transparenty, šiřte informace skrze letáky a další kanály.

Na závěr zopakujme, že stávka začne 9. září a potrvá pravděpodobně dlouho. Vězni již nyní očekávají represe a někteří organizátoři už byli přesunuti na samotku a vyšetřováni FBI. Je na nás, kteří jsme venku, abychom vytvořili pro akci širší zázemí a učinili ji součástí ostatních sociálních bojů.

Zdroj:

https://en-contrainfo.espiv.net/2016/08/26/call-for-international-anarchist-action-in-solidarity-with-us-prison-strike/

Poznámky překladatele:

[1] Vzpoura v attické věznici v roce 1971 začala tím, že několik vězňů ze samotky osvobodilo vězněného kamaráda, který byl zapleten do incidentu, při němž byl napaden bachař. Akce postupně přerostla v povstání, při kterém zhruba 1000 z 2200 vězňů držených v Attice obsadilo vězení a po několik dní bojovalo s bezpečnostními složkami. Výsledkem bylo 43 mrtvých – 33 vězňů a 10 zaměstnanců bezpečnostních složek. Celý incident měl výrazné rasové konotace – většinu vězňů tvořili Afroameričané, všichni bachaři byli však bílí – někteří z nich se projevovali otevřeně rasisticky a napadali vězně obušky, které nazývali „tyčemi na negry“. Dva týdny před vzpourou byl navíc za nevyjasněných okolností bachaři ve věznici v San Quentinu zabit člen Černých panterů George Jackson.

[2] Třináctý dodatek Ústavy Spojených států říká, že otroctví či nedobrovolná práce jsou v jurisdikci USA nepřípustné s výjimkou odsouzených vězňů.

[3] Tak je v Americe označován masivní boj s drogami probíhající od 70. let. Jeho součástí je přísná protidrogová politika, zatýkání, nasazování vojenských sil, vojenské intervence v zahraničí atd. V dnešní době je všeobecně uznáváno, že kampaň, za kterou zůstalo obrovské množství mrtvých a zatčených, byla i přes obrovské náklady neúspěšná, či dokonce kontraproduktivní.

[4] Vězeňsko-průmyslový (Prison-industrial) komplex je pojem, který se v sociálně kritických kruzích od 90. let ujal jako označení amerického systému vězení s obrovským množstvím vězňů a provázaností vězeňství se soukromým kapitálem.

[5] Vzpoura v holmanské věznici probíhala ve dvou vlnách v roce 2016. Vězni zapalovali strážní věže, stavěli barikády a bojovali o jednotlivé sekce věznice, přičemž jich několik na určitou dobu obsadili. Během vzpoury došlo i k pobodání zaměstnanců věznice a k řadě dalších zranění.

30.8.2016 ABC

Represe Ze světa Protesty