Přepis projevu Igora Ševcova u příležitosti slavnostního předání Ceny Františka Kriegla za občanskou statečnost autonomnímu sociálnímu centru Klinika.

Chtěl bych říct několik úvah o demokracii. Nemluvím za žádný anarchistický kolektiv, budu mluvit za sebe a za lidi, kteří se s tím, co řeknu, ztotožní.

My nebojujeme za demokratický stát. Jakýkoliv stát je různorodou formou represivních byrokratických společenských institucí a útlaku.

Naším dlouhodobým cílem není náprava společenských institucí demokratického státu. Ten funguje naprosto tak, jak má fungovat. Represe, chudoba, vláda politických a ekonomických elit, válka, nerovnost, nespravedlivá zastupitelská politika, to k demokratickému státu patří. Nemyslíme si, že to všechno kolem nás je jen špatný demokratický stát a ten dobrý bude fungovat jaksi „správně“. Je dost možné, že takovou představou jen uspokojujeme naši touhu bojovat za lepší svět.

Myslíme si, že všeobecné osvobození spočívá tam, kde odmítneme, resp. odstraníme společenské instituce a mezilidské vztahy založené na vyloučení, útlaku, hierarchii a patriarchátu, paralelně vytvoříme jiné, založené nehierarchicky na svobodě a rovnosti. Chceme hledat aktivity, které posunou naše myšlení a naše možnosti v tomto boji. Chceme hledat mezi sebou a v širší společnosti vztahy, které by byly založeny na svobodě, rovnosti, solidaritě a vzájemném respektu.

Nebojujeme za větší a širší práva. Právo je státní instituce, také založená na principu vyloučení. Bojovat za lidská práva může znamenat hrát vnucenou cizí hru na poli státu. Rozumnější je bojovat za to, aby nám nikdo nevnucoval pravidla hry, na kterých jsme se nepodíleli, ale každodenně se nedobrovolně podílíme na jejich zachování. Je rozumné využívat právní instituce, abychom se nedostali do vězení, předcházeli vyhoštění a zaručili si například obživu a nějaké jistoty. Nemyslíme si ale, že je potřeba bojovat za to, aby nám stát udělil víc práv, protože v podstatě je to věčný souboj se státem – lidé chtějí víc svobody, stát chce víc kontroly. Širší lidská práva nepřinesou osvobození, jenom trochu lepší život v porovnání s tím předešlým, ale stále v rámci stejných institucí, stejného základu. Myslíme si, že je rozumnější odstranit stát a budovat souhrn společenských institucí založených na jiných základech, vyřešit kořen problému, a ne vybojovat další právo, které stejně nepřinese svobodu v tom slova smyslu, jak ji chápeme – tedy společnost, založenou na institucích, které neutlačují své členy a členky, společnost bez vlády, společnost používající jiné nástroje sebeorganizace než mocenské a utlačovatelské.

Nemyslíme si, že činnost a postoje, které se s tím neztotožňují, ale směřují k osvobození, jsou k ničemu. Vážíme si sebeobětování lidí, jejich činnosti a odhodlaných postojů, a především chceme dialog a činy, a chceme se posunout dál směrem k našim cílům. Chceme hledat solidaritu a pevnější osobní vazby mezi lidmi, chceme je prakticky uskutečňovat a používat k tomu různorodé prostředky.

Ještě jednou chci zdůraznit: my znamená všichni, kdo s tím souhlasí.

Související odkaz:
Klinika při přebírání Ceny Františka Kriegla

30.5.2016

Teorie Squatting