Report z koncertu před pankráckou věznicí na podporu vazebně stíhaného anarchisty.

V podvečer 28. dubna se sešla asi stovka lidí před pankráckou vazební věznicí snad z jediného důvodu. Byl to přesně rok, co po policejní akci Fénix skončilo několik lidí u výslechů, jiní na nějaký čas ve vazbě a jeden z nich tam dřepí dodnes. To je případ našeho kamaráda Martina.

Akce začala tím, že Martinova sestra přečetla vzkaz od Martina:

Drazí přátelé, kamarádi a kamarádky,
dnes je to už rok od vloupání, krádeží a následných únosů, které policie před rokem provedla pod názvem Fénix.
Nevím, jak velkou naivitou musí trpět ti, co potlačují svobodu slova a pošlapávají důstojný život.
I přes velkou snahu represivních složek rozdrobit a diskreditovat anarchistické hnutí se jim to nepovedlo a ani po roce se jim nepodařilo umlčet ani vás, ani mě. V každé lidské bytosti je síla a odvaha. Je vzájemná a solidární. Tu policejní stát nikdy nepodrobí, neumlčí ani nezlomí!
Až do posledního dne a do poslední minuty budu zpříma hledět do očí těm, kteří nám kradou svobodný život, zavírají nás za mříže v domnění, že nás navždycky umlčí. Šmírujou nás, vyhrožují našim přátelům a rodinám, mají na svědomí lidské životy, a to vše s plackou v ruce, která jim to umožňuje.
Každý den, každou minutu trávím s myšlenkami na vás, kamarádi a kamarádky! Až do konce budete v mém srdci, pro které neexistuje žádná cela. Myšlenky a sny nespoutají do okovů! Jsem stále s vámi jako vy se mnou!
Až do konce a navždy!
Odpor žije! Boj pokračuje!

Následoval projev přímo od Pavly, ve kterém vyjádřila dík anarchistickému hnutí za veškerou podporu, kterou od něj ona i Martin dostávají. Po skončení začala už koloritní skandovačka směrem do věznice formou hesel „Odpor žije, boj pokračuje“, „Touhu po svobodě represe nezastaví“ či „Naší zbraní je solidarita“. Pak se nástrojů chytla první parta s názvem Lihový milice a roztančila první odvážlivce. Zbytek lidí okukoval distro, cpal do sebe výtečné housky či si svlažil hrdlo nějakým mokem. Poté trochu přitvrdila kapela s názvem Vole, která zároveň pozvala na prvomájovou afterparty na Sedmičce s názvem MAYDAY PUNX NIGHT. Když hráli Komplex viny, začalo se už smrákat a teplota naznačila, že na letní kecky to ještě není. O to víc to ovšem lidi přimělo k tanci. Potom přišlo ještě skvělé vystoupení kapely Krüger a na závěr Uncle Grasha’s Flying Circus. To už každý pogoval nebo aspoň přešlapoval na místě do rytmu, páč zima nám lezla do kostí jak xenofobie některým lidem do hlavy. Mezi kapelami a na samém konci se vždy skandovalo a dělal všelijaký hlukový bordel, jen aby to aspoň trochu bylo slyšet za zdi vazebky.

Když to shrnu, celá akce byla skvělá v tom, že ač nedorazily davy lidí, tak se objevila spousta mladých, které člověk neznal ani od vidění a mohl mít i pocit, že hnutí začíná mít přesah. Kdo naprosto zklamal, to byly policejní složky. Tři čepičáři, 4 tajný a jeden oprejskanej tranďák co do účasti fakt nebylo moc. Postarší páreček tajných spíše vypadal, jak kdyby se rodiče přišli podívat na svýho kluka, co má premiéru v nový kapele. Asi se jim začíná celý případ rozpadat na kousky a fízlové si tahaj sirky, kdo půjde sloužit na naše akce. Nebo je ještě možnost, že ty snaživé převeleli na východ Čech, kde svými nátlakovými metodami ruší jeden koncert za druhým.

Nikdy jsem se moc společných skandovaček při soli demo neúčastnil, připadal sem si nějak nepatřičně. Včera, když jsem obcházel s fotoaparátem a sledoval akci zpovzdálí a uslyšel tu sílu slov při skandování, říkal jsem si, jaké to musí být pro Martina, jestli to jen trochu slyší. Strašně posilující okamžik. Vědět, že takřka měsíc co měsíc se kamarádi scházejí na Pankráci, aby dali najevo solidaritu. Až mi z toho přejel mráz po zádech. Ano, naší zbraní je SOLIDARITA.

Poznámka 1:

V Brně byl před budovu Nejvyššího správního soudu vyvěšen transparent „Igor je náš bratr“. K tomu bylo vydáno následující prohlášení podepsané „Igorova rodina“:

„Rádi bychom se vyjádřili k současné kauze Igora Ševcova, který čelí zcela účelné perzekuci kvůli jeho politické orientaci. Poté, co Igor čelil vykonstruovaným obviněním z terorismu, které byly ještě navíc podbarveny xenofobií vůči jeho ruskému původu, je znovu obviněn a hrozí mu deportace z podobně nespravedlivých důvodů. Státní soudní aparát tušil, že deportovat Igora jen pro natáčení videa, na němž někdo čmárá na zeď, není dost. Podpůrný argumentem je, že uvažuje špatně o světě, je anarchistou a nepodporuje demokratické zřízení. Ano, je ideovým zločinem, když má člověk vyšší a vznešenější ideály. Slovy soudkyně: ,Je cizím státním příslušníkem, na území ČR nemá žádnou rodinu, opakovaný prodlužovaný pobyt, který nekoresponduje se studiem. Nepochybuju o tom, že obžalovaný tady studuje, že je dobrým studentem a inteligentním člověkem. Na druhou stranu ČR je demokratická republika, jejíž zřízení pan obžalovaný zjevně neuznává.‘ Není zločin chtít společnost založenou na rovnosti, svobodě, bratrství a sesterství. Cynik by chtěl říci, že anarchismus je demokracie braná vážně. My jsme Igorova rodina, chceme, aby tu zůstal s námi, nevěříme v pokrytecký stav současné demokracie. Igore, jsme tu s tebou.“

Poznámka 2:

V pátek 29. dubna rozhodl Městský soud v Praze o propuštění Martina z vazby. Rozhodnutí je zatím nepravomocné, protože dozorující státní zástupce Vladimír Pazourek proti propuštění z vazby podal stížnost, kterou však zatím blíže neodůvodnil. Písemné odůvodnění očekává Štefánik příští týden. (Více ZDE.)

Poznámka 3:

Pokud vám vadí politicky motivované rozsudky a policií konstruované kauzy, můžete se zúčastnit některé z následujících akcí:

1. května - Benefiční koncert ABC mayday afterparty

3. května - Demonstrace: Igor patří mezi nás!

30.4.2016 4.5.2016 -ov-

Represe Z domova Akce