Nová kapesní brožura od Nakladatelství AF.

Zatím poslední kapesní brožuru tvoří první kapitola knihy Kenyona Zimmera Imigranti proti státu. Jidiš a italský anarchismus v Americe, vydané v roce 2015. Text brožurky popisuje vznik a vývoj anarchistického hnutí v prostředí židovské imigrace v newyorské čtvrti Lower East Side v době jeho největšího rozmachu – od 80. let 19. století do počátku první světové války.

Autor detailně probírá všechny stránky vývoje jidiš anarchistického hnutí: od historie nejvýznamnějšího židovského anarchistického listu Fraje Arbeter Štime, přes podíl anarchistů na odborovém hnutí (především v rámci domácích krejčovských dílen) a vztahy s ostatními anarchistickými formacemi v New Yorku, až po činnost významných osobností hnutí, jako byla Emma Goldmanová a Alexander Berkman, nebo pozoruhodné pokroky v otázce postavení žen mezi jidiš anarchisty.

Brožurka bude k dostání na obvyklých distribučních místech a akcích podporovaných Anarchistickou federací.

Zde je aspoň malá ukázka, vysvětlující, v jakých materiálních podmínkách se jidiš anarchistické hnutí v New Yorku formovalo:

Bez ohledu na třídní postavení či dosažené vzdělání ve Starém světě byli nově příchozí „greenhorni“ v naprosté většině zaměstnáni jako manuální pracující nebo nanejvýš jako dělníci s částečnou kvalifikací. Mnoho faktorů vedlo k tomu, že se židovští imigranti soustředili v krejčovských živnostech: odborové federace kvalifikovaných dělníků v rámci Americké federace práce (American Federation of Labor, AFL) bránily východoevropským Židům pracovat ve většině odborných profesí; židovská emigrace se časově shodovala s dramatickou expanzí produkce amerického konfekčního oblečení a tomuto průmyslu dominovala předchozí generace německých nebo rakouských židovských podnikatelů, kteří dávali přednost najímání židovských zaměstnanců. Tyto faktory také vedly ke vzniku systému skromných domácích dílen, jimž většina velkých oděvních firem zadávala na zakázku šití předem nastříhaného materiálu a dokončovací výrobu oděvů prostřednictvím nezávislých smluvních dodavatelů, kteří byli vypláceni podle předem stanovené ceny finálního produktu. Tito smluvní dodavatelé si proto navzájem konkurovali nabídkami na snižování ceny a vydělávat mohli pouze minimalizací pracovních nákladů díky vytváření drasticky vykořisťovatelských pracovních míst. Stovky těchto „externích pracovišť“ byly rozptýleny po celém Manhattanu a Brooklynu a podmínky v nich byly trvale bídné a nezdravé. Běžný byl patnáctihodinový i šestnáctihodinový pracovní den a během vrcholu sezony mohla práce pokračovat i po celou noc.

V těchto dílnách pracovali muži, ženy a stejně tak i děti. Ale přesto, že tu byl téměř stejný podíl mužů a žen, pracovní síly byly striktně rozděleny podle pohlaví. Na rozdíl od Evropy, kde byly židovské ženy často živitelkami rodiny, byly židovské manželky v New Yorku nuceny přijmout americké pojetí počestnosti a zůstávat doma. V roce 1905 mělo pouze jedno procento vdaných židovských žen zaměstnání mimo dům. Většina dělnic v krejčovstvích byly neprovdané mladé dívky, z nichž mnohé takto pracovaly již od šestnácti let. Obsluha šicího stroje byla obvykle považována za „ženskou práci“, zatímco muži měli monopol na lépe placené pozice, například jako střihači. V jiných činnostech, jako například obšívání knoflíkových dírek nebo žehlení, byl zaměstnán zhruba stejný počet mužů i žen, ale ženy byly běžně mnohem hůře placeny.

Kromě těchto domácích dílen židovští imigranti jen zřídka unikli také zkušenosti s nájemním bydlením. Činžovní domy v Lower East Side byly nechvalně známé jako stísněné, přelidněné, tmavé, špatně větrané a obecně nezdravé. Když matka anarchistky Marie Ganzové poprvé vstoupila do maličkého rodinného dvoupokojového bytu, s hrůzou vykřikla: „Tak kvůli tomuhle jsme se sem vláčeli přes půlku světa?“ Básník David Edelstadt, který v důsledku špatných pracovních podmínek a nezdravého bydlení dostal tuberkulózu, prohlásil, že tyto činžovní domy patří do „dějin hrůzných zločinů, spáchaných člověkem na člověku“.

Kenyon Zimmer, Židovští anarchisté v New York City, přeložil Čestmír Pelikán, vydalo Nakladatelství Anarchistické federace, 56 stran, formát A6, cena 30 Kč

9.3.2016 Nakladatelství AF

Historie Publikace