Report z protiakce proti další xenofobní demonstraci v Praze.

V sobotu 15. srpna se nekonal pouze průvod Prague Pride, který jistě neunikl ničí pozornosti, ale také již třetí pražská akce náramně nahnědlé koalice, jejímž vůdcem je stále známější fašista Adam B. Bartoš. Tentokrát si Bartošova Národní demokracie a spřízněné organizace (od nácků z Generace identity přes klerofašouny z D.O.S.T. až po bizarní spolky à la Holešovská výzva či Monarchistické občanské sdružení) vybrala pro svůj „Tábor lidu“ Vyšehradské sady.

Jak se dalo čekat, proti hlásání nenávisti a nacionalistického fanatismu se rozhodli postavit antifašisté a antifašistky svou akcí u rotundy sv. Martina s jasným názvem „Proti rasismu a islamofobii“. Po druhé hodině se jich na místě sešlo k osmdesáti pod dohledem běžné policie i známých tajných fízlů, „nenápadných“ jako vždy. Po přečtení projevů a rozdání piketů se někteří šli podívat na onen slavný „Tábor lidu“ a další se rozhodli zůstat na místě v čekání na průvod, kterým měla akce Bartoše a spol. pokračovat.

Tehdy už byla akce nacionalistů v plném proudu. Na místě bylo asi dvě stě lidí, z nichž těžko říci, kolik tvořili organizátoři ze všech sedmnácti (!) skupin napojených nějakým způsobem na akci (kompletní seznam ZDE). Takové množství organizátorů s sebou přineslo otřesnou délku shromáždění – zvláště protože toho někteří řečníci měli na srdci opravdu hodně. Vrcholem byl samozřejmě Bartoš, který v patetickém sáhodlouhém projevu napřed nadával na „vetřelce“, následně na Židy, média, politiky a další. Jeho žvásty vyvrcholily neuvěřitelnou hromadnou přísahou na koleni, přičemž shromáždění opravdu pokleklo a opakovalo po Bartošovi slib bránit vlast atd. Toto představení bezbřehé ignorance a fanatismu skončil „vůdce“ podivným zaječením, které sice znělo poněkud zvláštně, nicméně bylo opětováno všemi nadšenými nácky a polonácky. Během projevů si „vlastenci“ neodpustili napadení několika mužů, kteří proti nim přišli protestovat, a nějaké to pořvávání o plynu, když si všimli, že jeden z nich má na tričku Davidovu hvězdu.

Mezitím se antifašisté přesunuli formou spontánní demonstrace ke stanici metra, kde se následně začali scházet s dalšími skupinkami, které dosud nevěřícně pozorovaly Bartošovo představení a následný koncert. Bylo rozhodnuto, že chystaný pochod nacionalistů směrem k sídlu České televize bude zablokován formou blokády vsedě. Po další hodině „Tábor lidu“ konečně vyrazil a současně s ním asi třicet odpůrců, kteří se vynořili před zraky překvapených policajtů přímo u Táborské brány, tedy východu z Vyšehradu. Blokádou byla obsazena brána, respektive její široká část – úzký průchod po straně zůstal prázdný a později posloužil policii k provedení rozzuřených nacionalistů kolem blokády. Jakmile byla brána zablokována, začali se na místo samozřejmě hrnout policejní dodávky, tajní, antikonfliktní tým atd. Blokádníci byli obklopeni několika řadami těžkooděnců a zásobováni obligátními výzvami k opuštění prostoru, které ale prakticky nebylo slyšet díky hlasitému skandování. Perličkou byl nácek (nebo tajný – občas je těžké poznat rozdíl), který na blokádníky sedící v lidském řetězu plivl s „odvahou“ příznačnou pro hrdého vlastence. Následně samozřejmě vyklidil pole.

Poté, co byli Bartošovci provedeni již zmíněným postranním průchodem, policie postupně všechny antifašisty a antifašistky legitimovala. Zřejmě lze očekávat přestupkové řízení (neuposlechnutí výzvy) a jistě také poznámku na protiextrémistickém oddělení.

Průvod nacionalistů pokračoval ještě k sídlu České televize, kde dav pořvával cosi o vlastizrádcích (ve světě Adama B. Bartoše jsou veřejnoprávní média placená Izraelem, aby mluvila dobře o uprchlících).

Těšit nás může takticky dobré provedení blokády a velká akceschopnost i při malém počtu lidí, stejně jako nás může rozčilovat nízká účast. V tom sehrál velkou roli Prague Pride, který se letos obzvlášť vyvedl a v barevném průvodu na Letnou šlo a bavilo se dle některých odhadů až 35 tisíc lidí. Ve srovnání s obrovitostí této duhy se akce xenofobů jeví jako vcelku zanedbatelná záležitost.

Ale i tak bychom neměli zapomínat na nutnost se stále stoupajícímu nacionalismu a rasismu postavit. Pokud Bartoš a jemu podobní mohou veřejně hlásat nenávist a je tu tolik lidí, kteří jim za to aplaudují, máme co dělat. Uvidíme se v ulicích.

16.8.2015 -vi-

Antifašismus Z domova Akce