Reportáž z anarchistického Prvního máje 2015 v Praze.

Ani letos neopomněli anarchisté a anarchistky připomenout tradici 1. máje. Jak zaznělo v jednom z proslovů: „je pro nás vhodnou příležitostí připomenout boje minulé a zdůraznit ty aktuální.“ Nebylo třeba mnoho rozmýšlení, aby byl aktuálním tématem zvolen militarismus a náš odpor vůči němu.

Abychom dodali svému postoji na důrazu, spojili jsme se s aktivisty z ruské organizace Autonomní akce. Naši přátelé v Rusku totiž čelí podobnému militaristickému štvaní. Naše spolupráce je symbolickým vyjádřením toho, že neuznáváme hranice vojenských a ekonomických bloků, stejně jako je nám cizí rozdělování lidí rasismem a nacionalismem.

Anarchistický První máj začal na tradičním místě s tímto dnem spojeným – na Střeleckém ostrově. Právě zde se konalo první shromáždění při této příležitosti, a to v roce 1890.

Již před jednou hodinou se začínali scházet první lidé a jak postupně přicházeli další, začali anarchisté a anarchistky početně převyšovat přítomné desítky tajných policistů a policistek. Nakonec se nás sešlo asi 300, což byl mimo jiné vzkaz přítomným Bretschneiderům, že jejich represivní snažení se minulo účinkem, pokud jde o zastrašení lidí hájících principy svobody a samosprávy proti státu a kapitalismu. Někteří dorazili i se svými ratolestmi, což zas podtrhlo fakt, že anarchismus opravdu není jen myšlenka pro nevybouřenou mládež, ale postoj, jenž je na věku zcela nezávislý.

Na místě bylo k dispozici distro Nakladatelství Anarchistické federace a rozdávalo se čerstvé číslo anarchistického zpravodaje Zdola, které se stejně jako demonstrace věnuje tématu militarismu. Začátek akce zpříjemnily písničky folkaře, jenž už se také pomalu zařadil k tradici anarchistických Prvních májů. Tentokrát ale využil i svou znalost ruštiny, což velmi potěšilo přítomné aktivisty a aktivistky z Ruska.

Z ochozu schodiště zaznělo několik projevů. Úvodní reflektoval pár dní starou razii namířenou proti anarchistickému hnutí. Proslov AF připomněl tradici Prvního máje: „Požadavek důstojnějších pracovních podmínek a spravedlivého rozdělování společenského bohatství je i po sto dvaceti letech na pořadu dne. Obzvláště v době, kdy kvapným tempem postupuje prekarizace práce a znovu ztrácíme zdánlivě samozřejmá dílčí zlepšení stále nerovných vztahů mezi neprivilegovanými a elitami. Znovu čelíme například pokusům kriminalizovat právo na stávku, přestože se zdá, že dnešní neprivilegovaní ho už ani nejsou schopni využít.“ Dále hovořil o souvislostech militarizace společnosti a vyjádřil internacionalistické stanovisko anarchistů: „Nehlásíme se ani k jedné straně, kde je jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Nebudeme nenávidět obyčejné Američany. Nebudeme nenávidět ani obyčejné Rusy. Náš hněv směřuje k mocným, kteří těm ostatním šlapou na krk, aby z nich vymáčkli, co se ještě vymáčknout dá. Naše sympatie patří všem neprivilegovaným celého světa. Naše srdce jsou v amerických ulicích s těmi, kdo se staví policejní brutalitě a čelí dopadům ekonomické krize. Naše srdce jsou v ruských věznicích s anarchisty a antifašisty, kteří se otevřeně staví nacionalistickému štvaní Kremlu.“

Další proslov se vrátil k policejní akci Fénix: „Nevíme přesně, co sledují a s čím dalším přijdou, víme však jistě, že nepřestaneme vystupovat proti útlaku obyčejných lidí kapitalismem, militarismem, rasismem a sexismem. Nemohou nás umlčet napořád a policejní strategie vyvolávání pocitu ohrožení nemůže navždy legitimizovat takové počínání.“ Následoval společný rusko-český proslov, ve kterém mj. zaznělo: „Položte si otázku, co by se stalo, kdyby nikdo nešel bojovat? Odpověď je jednoduchá: Válka by nebyla, protože politici nikdy neopouštějí svá křesla, neberou do ruky samopal a nejdou umírat za svá slova pronesená na tribunách.“

Po proslovech byly položeny květiny k pamětní desce, kterou zde nechali umístit čeští odboráři. Zavlály černo-rudé prapory a tři stovky nespokojenců, podpořené obránci statu quo v civilu, byly připraveny vyrazit na průvod Prahou. V čele se objevil dvojjazyčný transparent „Válku válce! / Война войне!“ s logy AF a Autonomní akce a obrázkem zlomené pušky, který užívali čeští antimilitaristé před první světovou válkou. V průvodu bylo k vidění množství piketů, jako třeba „Válku státu a kapitálu. Mír lidem!“, „Touhu po svobodě represe nezastaví!“ či „Generálové všech zemí, polibte si prdel!“. Ze Střeleckého ostrova jsme se přesunuli na Národní třídu, odtud Spálenou ulicí na Karlovo náměstí a následně vzhůru Ječnou až na náměstí Míru. Po celou dobu se skandovala tradiční anarchistická, antikapitalistická a antimilitaristická hesla a kolemjdoucím se rozdával zpravodaj Zdola.

Na náměstí Míru zazněl další rusko-český proslov a na úplný závěr byl poskytnut prostor k vyjádření jednomu ze zadržených při policejní akci Fénix.

Večer navázal na demonstraci koncert, který mj. spolupořádaly Antifašistická akce a Anarchistický černý kříž. Zahrály anarchistické a antifašistické kapely Zlá krev, Thalidomide, Železná kolóna, What We Feel a angažovaný písničkář OiOipiratoi. Na koncert dorazilo kolem 250 lidí, vstup na akci byl dobrovolný a výtěžek putoval na náklady spojené s anarchistickým knižním festivalem.

2.5.2015 -

Z domova Akce Protesty Válka