Tak už konečně vyšlo dlouho očekávané a před nějakou dobou ohlášené osmé číslo časopisu Klíčení, vydávaného Nakladatelstvím ČSAF.

Federace i nakladatelství mezitím změnily jméno, časopis pozměnil grafickou úpravu, trochu mu zastarala datace – a do budoucna změní i koncepci. Čím se tedy uzavírá jedna etapa novodobého Klíčení?

Osmé číslo Klíčení bylo vlastně hotové už zhruba v polovině minulého roku a teď konečně vyšlo tiskem. Bylo ovšem sestaveno ještě předtím, než přišel impulz ke změně celkové koncepce časopisu, a tak jsme mu ponechali reálné vročení. Osmé číslo má pozměněnou grafickou podobu, která je určitou předzvěstí očekávané komplexní proměny časopisu (včetně nového číslování), který od příštího čísla přebírá nová redakce. Na jejich po všech stránkách nové Klíčení se můžeme těšit začátkem března 2015. Těšíme se.

Co se týče osmého čísla, ani tentokrát není tematické, i když v příspěvcích, které se v něm sešly, lze opět najít jistou spojnici. Tvoří ji zcela elementární motiv: hlad (vyprávění Ti bohatí si dělají, co chtějí v rubrice Od nás nebo Žebraví židé v rubrice Čítanka), anebo také okolnosti, jejichž fatálním důsledkem hlad je (To už nikoho nezajímá v rubrice Od nás, vzpomínkové vyprávění ostravského havíře Furt se spominaly nove a nove historyje nebo typickým sarkasmem prosycená Haškova povídka Nový pan ministr orby v Čítance). Přes tragičnost motivu prolínajícího se texty tohoto čísla se ovšem není třeba obávat, že čtení bude chmurné – záleží na úhlu pohledu a míře přesvědčení, že jsme tu proto, abychom se postavili všemu, co nám podstrkují jako fatální danost. Řada textů totiž obsahuje motiv hladu jakoby z druhé strany, jako součást přirozené reakce na něj. Vždyť reagovat lze s humorem pramenícím z hluboké životní zkušenosti (Vyprávění kikamského dědečka v Čítance), se vzdorem vyvolaným okolním konformismem (Food not Bombs v rubrice Od nás či Deník anarchistky v Čítance), anebo se vztekem, který je přímo úměrný pokrytectví mocných (dnes už klasické verše Velemíra Chlebnikova Trubte, křičte, noste! v Čítance, ale i reflexe nejaktuálnější současnosti v rubrice Rozhovor nebo v textech legendárních Tassáků v rubrice Muzika), a taky s optimismem nového začátku (Guerillové zahradničení v Dílně a Libertinská výchova nemluvňat v Černo-červené škole).

Svět kolem nás je složitý, jak ostatně dokládá příspěvek Kalhoty v rubrice Školka. Tím bychom snad pročítání osmého čísla Klíčení měli začít, protože získáme možná ten nejsprávnější klíč ke světu a k našemu místu v něm. Aspoň tak to vidí dosavadní redakce Klíčení, která se tímto loučí a děkuje všem příznivcům a tvůrcům časopisu hlavně za to, že jí poskytovali důvod něco dělat. A děkuje samozřejmě i Michalu Káchovi, bez jehož odkazu by novodobé Klíčení nemohlo vzniknout.

29.1.2015 Nakladatelství AF

Publikace